Vítejte na stránkách

   M O T O D U C K S

Domů

 

Elefantentreffen 2014

S letošníma Elefantama to z mého pohledu vypadalo tak všelijak. Věděl jsem,že na skůtru už to peklo nechci zažít. Proto když mě dopadlo v lednu Báwko,tak sem se snažil co nejrychleji ho přihlásit,vše potřebný povyměňovat a taky hlavně najezdit nějaký ty testovací kilometry,aby sme si na sebe zvykli. Dokonce sem si ho i několikrát odložil na zem a to nedobrovolně,ale alespoň jsem zjistil,jak ho nejlíp zvedat ze země a taky že se mu nic nestane :).

V polovině ledna se mi navíc ozval Gandalf,jestli jedu na sraz? Já na to:“Jakej?“ Gandalf vysvětluje: „no přece na ty elefanty“. Tak sem radostí bez sebe,že nezůstalo jen u planých řečí,když se to probíralo v létě u pivka.
Na otázku,na čem jede mi odpovídá,že si půjčil nějakou 125-ku Betu na špuntech.

Zhruba týden před odjezdem jsem neskutečně nachcípanej. Bez kapesníku a foukátka do nosu neujdu ani pár metrů. Holt rýmička a s tou není radno si zahrávat,tedy alespoň co se mužské populace týká.Sotva mluvím,ale vím,že chci jet a dělám pro to maximum.

Čas plyne a je tu najednou čtvrtek. Den před odjezdem. Tak si voláme a dolaďujeme harmonogram. Absolutně mě odrovná větou: „Hele vzal jsem nějaký špekáčky a hořčici,tak že by sme si opekli nebo jak to máš?“ Nevím proč,ale představa opékání špekáčků ve sněhu a v mrazu mě přišla komická,ale blbej nápad to nebyl :).

V předvečer odjezdu balím a několikrát kontroluji,zda beru všechny potřebné věci. Když je mám na kupičce,tak přichází čas hodit to na motorku. Zadní kufr toho moc nepobere. Dva spacáky,deku a náhradní pojistky.
Jelikož ještě nemám boční hliníkáče,tak sem vyhrabal textilní brašny,který toho poberou neskutečně moc. Když je motorka nastrojená a i slon je připevněnej,tak jdu do postele a už mám hubu od ucha k uchu.

 

 

Ráno lezu z peřin kolem sedmé. Pohledem na teploměr zjišťuji,že je venku nula. Taky zdravotní stav je už lepší,ale žádná hitparáda to není. Ale pozitivní věcí je to,že když sem nemocnej,tak tam v tý zímě vlastně už nemůžu nastydnout :D

Startuju a vyrážím směr Mladá Boleslav. Motorka funguje nádherně,vyhřívané rukojeti taky. Kalhoty jsou naprosto famózní a opravdu neprofouknou. Jen je potíž z botama. Jsou to zateplený boty od šikmooček na čem by nebylo zas tak nic špatnýho,ale jsou to kotníkáče a když sedím na motorce,tak nohavice kalhot končí dost vysoko nad kotníkem. Těch 80 km do Dolního Bousova kde bydlí sám veliký Gandalf přežívám ale pohodě.

Je venku a lítá kolem motorky. Když se pozdravíme,tak jdu zkouknout jeho peklostroj. Je to krosová Beta na špuntech s homologačním příbalem v podobě miniblinkrů. Zrcátka mají bohužel jinej závit a tak se pojede bez nich. Betu má půjčenou od známého a dovezl si ji včera a to bez baterky. Motorka je 2 roky stará a má najeto cca 900 km a pořád je tam původní olej. Kroutím hlavou,ale co se dá dělat. Dalších 700 km bude muset vydržet :D Taky se Gandalfa ptám,zda nemá nejaký hadry,abych si je mohl uvázat kolem kotníků. Ochotně rozstřihuje svoje tričko a já si ovazuji nohavice hadrem

 

 

Vyrážíme a první metry vedou na benzinu,aby se do Bety natankovalo. Nikdo neví,na kolik to má nádrž a kolik to vlastně žere :D Když bylo natankováno,tak na otázku kolik se toho tam věšlo mi gandalf suše odpoví,že neví,že se nekouknul a lístek nemá,ale že platil asi 170 kč :D

Jedeme na Prahu a to trvalým tempem 80 – 90 km/h. Betu nemá cenu víc trápit. Stejně neskutečně řve a jede téměř v plnejch otáčkách. Hadry na kotníku trochu pomohli,ale pořád to není ono a na nohy silně fouká.Navíc na Barandováku mě navigace táhne jinám než jsem chtěl a je to tím,že sem si zapomněl povolit dálnice. Rázem jedeme kolem Štěchovic. Sice přes prdele,ale je na co koukat a vlastně se jede pořád 90 stejně jako by se jelo po dálnici,takže no stress.

Ujedeme asi 100 km a sme pryč od civilizace. Chtělo by to nějakou benzinu. Krom 30-ti hlavého stáda muflonů,které nám běží přes cestu nikde nikdo. Nakonec to nevydržím a v navigaci hledám nejbližší benzinu. Ta je 2 km od nás a je rázem naším novým dílčím cílem. Tam Gandalf tankuje a opět neví kolik jen přibližnou cenu :D Dáváme kafe,tatranku a ještě na záchodě bojujeme z oblečením při vykonání vyprazdňovacího procesu.Kontroluju ještě svoje promrzlý nožky,zda na nich nejsou už omrzliny. Když mě neomrznou ruce,tak letos musí alespoň nohy :D

Valíme směr Strážný,kde chci tankovat na poslední naší pumpě,ale nevím proč zajíždím na předposlední. Když stojím u dveří,tak si všimnu,jak Gandalf zápasí v zatáčce s motorkou a tlačí ji. Tak se mi v hlavě rodí všechny možné scénáře poruch. Najednou zjišťujeme,že došel benzín :D Dotankováno za 176 kč 4,7 litrů a ujeto 126 km. Tak alespoň konečně víme,na kolik má Beta nádrž a kolik že to vlastně bere :D Navíc Gandalf říká,že se to nějak kroutí,tak koukám,že má úplně měkkou přední pneu a tak tam foukáme 2 atmosféry :D Dáváme ještě bagetu a kafe a pokračuje se dál.

Projíždíme hranice a hurá zasněženým lesem směr Freyung. Z minula si cestu zhruba pamatuju,ale zrovna né tam,kde je navigaci zima a vypne se.A už kufrujeme. Už mám promrzlí nohy a ty se mě klepou sami od sebe. Pod kuklou nudli,jelikož teplota jde pomalu dolů. Navíc se stmívá a já pochybuju,že to dnes ještě najdem. Záchranou je až klučina,kterej vylítne z lesa na nějaký malý krosce a ten nám luxusně poradí kudy tudy na slony. Sme tady. Je to peklo stejně jako loni. Všude motorky a davy lidí neustale proudí kolem nás.

Kupujem vlezný za 25 éček na osobu a potkáváme čecha,kterej říká,že je kemp úplně plnej,že není místo. Tak jdeme po svých si to na vlastní oči prohlídnout. Fakt hlava na hlavě. Jdeme až do arény,kde nacházíme místo. Tak šup k motorkám aby sme sjeli dolů. Měl sem trochu strach z toho blátivýho sjezdu. Radši vypínám ABS a jedeme do víru dění. Vše v pohodě,ale když sjíždím ten kopec,na kterým by mohla být klidně sjezdovka,tak při brždění zadkem na blátě dostávám smyk,motorka se točí kolmo na svah a padám z koce dolů. Po dopadu rychle chcípám motor. Najednou mě bolí moc a moc koule. Neskutečně sem si je přimáčknul o nádrž. Najednou se kolem mě sesype asi 8 němců a pomáhají mi dát motorku na kola. Dokonce se otevřel i kufr,a tak deka a spacák byly chvilku na blátě. Ještě mi jeden germán podává sklíčko od blinkru a já vím,že se to neobešlo bez škod.

Pomalu sjedu dolu a parkujeme motorky. Tady teprve závidím gandalfovi jeho 80-ti kilovou Betu na špuntech :D Zjišťuju škody a je to jen ten blinkr. Dáváme pivko na uklidnění a stavíme stan. Pak procházkou po aréně je jasný,že je tu víc Čechů a tak ochutnáváme svoje tekuté vzorky z domova. Všude hoří ohně, vzduchem lítá neschválená pyrotechnika a pořád kolem někdo drtí sajdu po zdejším blátivém oválu arény. Když začínám byl z degustace značně unaven,tak jdem spát. Od země to neskutečně studí a chápu,proč každej spí na slámě :D

Ranní probuzení není vůbec špatný. Sluníčko a 2 nad nulou. I tak jsou ale kalhoty pěkně zmrzlý a z relativně teplého spacáku se mi do nich nechce. Po oblíknutí dáváme snídani a procházíme si kemp. Koukáme po motorkách a bavíme se s klukama od nás. Celkem dost lidí to balí a jedou domů. S postupujícím časem se teplota zvedá a na sluníčku je asi 10 až 14 stupňů. Celé údolí se mění v bahení lázně. Všudypřítomná sláma jen dokresluje podobu podestýlky …

 

Neskutečně se bavíme při pohledu na pokusy vyjet kopce na čemkoliv. Bláto stříká do všech stran a je to opravdu hardcore. Když vidíme stánek s oblečením,tak se jdem mrknout a náhle narážím na návleky přes nohavice za 15 éček. Sice chvilku váhám,ale pak si je kupuju a už teď můžu říct,že sem udělal dobře. Gandalf si za 8 euro kupuje palčáky. Jeho ruka v nich vypadá jako tučňácká ploutev,ale pochvaluje si teplo,takže je spokojen.Celý den pomalu uteče a rázem se bavíme s klukama u nás v aréně u zdejšího ohně. Jelikož všichni chtějí zítra odjet,tak si dáváme budíka na sedmou ráno,protože kolem desátý by sme pak neodjeli. To tady prý dost kluků nechalo spojku.

Ráno opravdu v sedm vylézáme ze stanu a balíme. Je celkem kosa a bláto dost ztuhlo,což je dobře. Bál jsem se totiž toho výjezdu. Loučíme se s klukama a Beta i GSo chytají na první drc. Po lehkém ovláhnutí motrů ve stupačkách se proplétám arénou až ke kopci. Krátká jednička dokáže fakt moc a já sem to vyjel a ani sem s tím neseknul :D

Ještě v Německu hledáme pumpu,protože Beta je zase prázdná.Už teď je jasný,proč se na motorkách moc nevozí palčáky,protože sotva se Gandalfovi vejde ploutev do prostoru za bastry a to nemluvím o manipulaci se spojkou a už vůbec o tom koncertu,když chce dát blinkr :D. Mě pomalu taky dochází šťáva,ale tu tankuju až na Agipce na Strážným (28 litrů :D ),kde dáváme kafčo,probíhá vyprazdňování a rozmrzání. Poté pokračujeme dál kolem Hoštic,kde se stavíme blejsknout u jelena :D

Pak už je cesta celkem nudná nebýt namrzajícího mrholení na helmě a silnici. Další tankovačka s kafčem je v Praze. Odtud už jen pár km do Dolního Bousova,kde se s Gandalfem loučím a letím domů ostřejším tempem. Otáčky nepadají pod 5 tisíc a tak sem doma celkem brzo. Jak sem letěl,tak teplem sem si přepálil gumicuk a taky jednu brašnu :D

Doma ještě opláchnu motorku teplou vodou od soli a vybalím věci. Mrknu na fotky z akce a už teď se těším na další ročník … :D

 

 
Zvětšit mapu
Zvětšit mapu

Zpět na Archív

Text a Foto: Durex 

Rozlišení 1280x1024

Tyto stránky stvořil Durex.
S problémy nebo dotazy se obraťte na
bubak.nunu@tiscali.cz.

 Domů