Vítejte na stránkách

   M O T O D U C K S

Domů
Elefantentreffen 61
Enduroskola 2017
BMW Motorrad Days
Alboška 2017

 

Elefantentreffen 2017

Na světě je spousta příběhů. Jsou to buď příběhy scénářové a pak ty,které píše sám život. A až na pár dobrých scénářů jsou nejlepší právě ty životní. Skutečné. A já vám teď jeden takový zkusím popsat ...

A je to opět tu. Blíží se konec ledna a s tím přichází i Elefantentreffen. Obecně mám leden rád,protože jednak se jede Dakar a pak je tu taky již zmiňovaný sraz. A jelikož byl letošní Dakar extrémní,tak sloní sraz musel být taky :) Ale nebudu předbíhat a projdeme si to hezky od začátku ...

Začátků by mohlo být několik,ale za ten opravdový považuji nákup Lukášovi motorky necelých 14 dní před srazem. Je sobota 14 ledna a pro mě začíná trochu maratón. Svoje GS mám připravený,odzkoušený a není potřeba cokoliv dělat (což se později ukáže,jako naprostý omyl). Do party byl přibrán ještě Petr z Brna,kterému klouže spojka a tak sme dohodnutí,že přijede den před srazem dopoledne a já mu vyměním spojku a další den ráno všichni vyrazíme společně na sraz (servisní akce tohoto typu jsou docela adrenalinový a mám je vlastně rád :D )

V pondělí má Lukáš motorku na STK a hned další den jí mám v dílně na servis. Vymění se veškerý náplně a ještě montuju padací rámy. Jelikož je to na silničních pneu,tak Lukáš se ptá,zda nevím o nějakých jetých enduro gumách. A já vím a jsou to ty,co mám na své moto :) Takže rychle objednávám na svoji moto nové drapáky,abych na jeho KLV mohl hodit moje gumy

Celá ta přezouvací akce vrcholí v úterý 2 dny před odjezdem. Taky se dozvídám,že Petr musí zůstat v práci a že s námi nepojede. Rovněž proběhne dost dlouhej telefonát s Gandalfem, že se mu sice podařilo po vybití 2 baterek a vypotřebování půlky startovacího spreje nastartovat jeho Yamahu,ale že to není nic moc,ale že to ještě zkusí projet a když to bude ok,že pojede :) - nakonec se zjistilo,že to nechtělo chytit,protože tam neměl benzín :D

Je čtvrtek a nervozita vrcholí. Byl sem 4x na záchodě,ale vůbec nevím proč. GS nabalený a já po třetí procházím seznam věcí,zda sem něco nezapomněl. Vše připraveno a já jdu naposledy do teplý postele ...

6:00 a já lezu z peřin. Oblíkám si termoprádlo a vařím čaj do termosky. Koukám ještě na teploměr a ten ukazuje -7 st. To mě trochu překvapuje,ale konečně opravdu zimní sloni ...Ustrojím se a jdu na dvůr vyjet s motorkou. Lukáš přijíždí a začíná odpočet posledních minut před odjezdem. Krátce po sedmé ranní se to stává. Abfahrt!

Vyrážíme směr HK a je ještě docela šero. Vše šlape a já si to užívám. Přijíždím do Blešna před kruháč. Podřazuju a dávám meziplyn,když v tom motorka chcípne. Dobře,ještě je studená chudinka,to ona občas dělá.Mačkám spojku,startuju a nic. Začínám tušit,že to není úplně v pohodě. Odtlačím to bokem a zjištuji,že po zapnutí klíčku nebzučí palivové čerpadlo. Naivně koukám na pojistky,ale vše ok. Tak tady sem skončil ...



Pomalu se loučím s představou letošních slonů. Loni sem měl smůlu a teď znova. Naštěstí se to alespoň stalo pár km od baráku. Volám Gandalfovi,co se děje a že ať nevyráží,že musíme motorku naložit do dodávky a že mu do hodiny
dám vědět co bude dál. Lukáš dává návrh,abych si půjčil tátovo GS,ale já o tom moc neuvažuju a popravdě mě tahle varianta ani nenapadla. Táta přijíždí s dodávkou a naložíme stávkující vrtuli.


Přemýšlím,že bych motorku zkusil rozdělat,ale táta že mě půjčí svoji moto a že vlastně bude rád,že když on ze zdravotních důvodů letos nemůže jet,tak se tam podívá alespoň jeho motorka. To mě zase mrzí,že už 2 roky po sobě tam nedojedu na svojí motorce a je to vlastně dost smutný,nebo alespoň tak to mám já nastavený ...

Ale čas letí a tak se rychle musí okufrovat druhé GS,přeházet věci a zavolat Gandalfovi,že nakonec jedu a že v 10:30 budem na místě (OMW na jižní spojce). Ještě by se slušelo dodat,že vyrážím bez navigace,jelikož tu mám v držáku na své motorce a sice mám nějaký orientační smysl,ale kolikrát si zajedu i 100 km ... :D



Ještě na Arze beru plnou a pak už dálnice na Prahu a na tachometru pořád stopadesát. Cesta utíká a já si musím zvykat na jinou motorku.Ono by se mohlo zdát,že ty motorky jsou podobný nebo dokonce stejný,ale to je velký omyl. Moje motorka má velkou 30-ti litrovou nádrž a tady je jen 20-ti litrová. Moje motorka má velkej plexištít a tady je takový miminko. Ale ne,nebudu se tady rozepisovat o technických věcech,nebo snad psát test. Důvod,proč to píšu je úplně jinej. Vždy když sem někam v minulosti jel s tátou,tak já byl oblíknutej tak nějak o polovinu míň než on. A než sem vyjížděl,tak se mě opět ptal: "Si dobře oblíknutej? Co máš na sobě? To ti opravdu stačí jen termoprádlo a kalhoty?" Odpověděl sem jako vždy,že je to v pohodě a že přece vím,jak se oblíknout,není to první jízda v mínusových teplotách. Jenže moje motorka má tu 30-ti litrovou nádrž ... Tu nádrž,která chrání moje stehna a rozkrok. Má ten štít,takže na mě nefouká ... Jenže na týhle motorce fouká jak na větrný hůrce.Zkrátka po 50 km někde kolem
Poděbrad mám zmrzlý kulky,stehna pálí a já nemůžu najít knoflík na vyhřívání rukojetí a mráz mi zalejzá pod nehty ...

Takže od této chvíle jedu s levou rukou strčenou mezi nohama (ono se pak totiž ukáže,že se mi teplá vložka rozrthla a tak mě vlastně proti zimě v této oblasti nic nechrání) a druhou rukou co nejvíc hýbu,aby se trochu prokrvila. Vydržím to až na Čerňák a tam už jedem podle předpisů a už je to snesitelnější než skoro při dvojnásobné palbě po dálnici. Přijíždíme na OMWku a Gandalf nikde.Lukáš je celkem v pohodě,ale prsty má modrý. Ohříváme se o motory a dáváme čaj z termosky. Do toho přijíždí poslední člen naší výpravy.Gandalf! Hned po pozdravu pronese,že moje GS je asi jen letní motorka :D Na toto konto se baví i v průběhu víkendu :D



Rozhejbeme prsty,trochu se ohřejem čajem a hurá na Barandovák a pak na Strakonice. Kilometry naskakují a teplota se drží na -6 stupních. S postupně klesající tělesnou teplotou klesá i teplota oleje tátova GS.Ono to má totiž dost velkej olejovej chladič a ten dobře chladí,což je ale teď docela nežádoucí. Za nějakou dobu je olej studenej a já vím,že takhle to nepůjde. Stavíme na benzině. Dáváme čaj a nějaký jídlo. Já nevím,zda si vybrat croissant se sýrem a šunkou a nebo bulku. A tak se ptám obsluhy,co je lepší. Ale paní za pultem moc neví a tady nastupuje Gandalf. " Vy to vůbec neumíte prodávat! Máte říct: Je úplně jedno,co si dáte,ale všechno je výborný,dejte si oba!" "No na vás tady čekáme!"odvětí prodavačka a směje se. Já se tlemím a beru croissant. On je na tácku a ten tácek totiž poslouží jako dokonalá krytka toho chladiče ...

Podaří se a už zase jedem. Olej má po úpravě teplotu jako v létě a vše funguje jak má. I vyhřívané hefty. Dokonce mám kolikrát problém,že mě to pálí a musím si chladit prsty,ale to klukům,kterým prsty odumírají zimou nemůžu přeci říct :D

Po nějaké době mě bolí hlava z helmy,která mě tlačí na spánek. Po půl hodině se to nedá už vydržet a stavíme na malé čerpačce,kde dáváme krátkou zastávku. Je to kousek od Strážného a tak nikdo nechce ani tankovat. Jen Lukáš se jde vypísknout a kupuje si za 70 kč pracovní rukavice a doufá,že bude lepší jet ve zdvojených rukavicích (později se ukáže,že tomu tak opravdu není). Startuje motorku,ale ta najednou vynechává a moc dobře nejde. Prý mu už dost dlouho svítí hladovec a tak urychleně tankuje pár litrů. A hle,najednou to zase vše šlape :)

Další zastávka je na Strážným,kde tankujem do plných a taky dáváme gulášek,kafčo a nějakej koláč,teda spíš koláče dva. Tuhle kombinaci dávám vlastně jen já :D Dál jedem na Freyung a poté na Grafenau. Odtud je to už kousek. Pořád podle cedulí. A nebýt jednoho zaváhání,tak sem to trefil na první dobrou a to je pro mě bez navigace úspěch :D

Sme tu. Cesta lemovaná stovkami motorek nás vede až ke vstupu. Tady už je led,sníh a neskutečnej obousměrnej provoz. Parkujem a jdem zaplatit tradičních 25E za brožurku,samolepku,plaketku a hlavně teda náramek na ruku,bez kterého by sme se nedostali dovnitř.
 


Opět nasedáme na motorky a jedeme opatrně mezi motorkama a snažíme se rozrážet všudypřítomné davy lidí. Parkujeme u krajnice v areálu a jdeme hledat s Gandalfem místo pro stany a motorky. Lukáš hlídá. Nebo má hlídat! On ale fotí a kdyby zmizely všechny motorky,tak si toho snad ani nevšimne :D. Čas utíká a pořád se nedaří najít místo. Všechno zabraný. Nakonec se škrábem na poslední volnou louku a tady nacházíme místo. Rychle zpět k motorkám a musíme to co nejrychleji zabrat. Jedu první,ale síly brzo dochází. Manipulace s 300 kg těžkou motorku na ledu není nic moc. Gandalf mi pomáhá tlačit a já se škrábu kopcem. Nevím proč,ale myslel sem si,že sme na místě a tak GS píchnu do sněhu tak,že stojí i bez stojánku. Po chvilce si uvědomuju,že to místo je ale o 100 metrů dál a že se bude muset vyprošťovat ...

Gandalf vyjede bez větších problémů,ale Lukáš mě prosí,abych mu s motorkou vyjel. Naprosto chápu,protože ten zmrzlej kopec je opravdu extrém. Podaří se a motorky parkujem na louce. Teď už jen smontovat plastovou lopatu a začít kopat ve sněhu díru pro stany. Než jí složím,tak Gandalf načíná svoji zázvorovou ohnivou vodu a nechává kolovat. U lopaty se střídáme po pěti minutách. V době mého odpočinku ke mě přistoupí jeden Čech a se slovy,že sem prej takovej nevyužitej mi strká do ruky lopatu. Takže se už kope bez přestávek :D

Nejlehčí to má Gandalf,protože on pro svůj stan velikosti rakve potřebuje opravdu dost málo místa. A není překvapení,že má jako první hotovo. Takže si ho postaví (stan - pozn. redakce :D ) a najednou kouká,jak přesně do toho místa lítají jiskry z vedlejšího ohně,kde sídlí banda Italů. Takže se stěhuje na samotku doprostřed louky,ale už žádnou díru nekope :D

To mi s Lukášem finišujem a dáváme si stany vchodem proti sobě. Jak se postupně louka plní,tak lidi chodí přímo mezi našema stanama,kde není skoro místo. Takže se večer naštveme a jelikož se kousek od nás nachází lehce prochcanej zmrzlej kvádr,tak ho berem a zahradíme jím cestu mezi stanama. Funguje to,ale najednou mám obavy,že tam k nám budou chodit zase chcát :D



Když je hotovo,tak rozděláváme jídlo a už jen relaxujeme a nasáváme tu neskutečnou atmosféru. Projdeme si celej areál a jdeme až dolů do Arény,kde je již tradičně nejvíce krajanů. Zdravíme známé tváře,dáváme pivko a snažíme se nezmrznout. Je kolem desáté večer a začínají se mi lepit nosní dírky. Všímám si,jak začíná křupat sníh a říkám Gandalfovi: "Všímáš si toho? To bude -10 a míň ..." On že prý tolik nebude. Najednou přichází Lukáš a říká,jak začal praskat sníh,že bude alespoň -10. Já se směju a Gandalf se slovy,že sme prej rosničky stejně nevěří. V tom přichází
úplně cizí člověk a pronese: " Jak to hezky křupe,bude alespoň - 10 st. " To už nevydržím a málem si cvrknu a Gandalf v přesile teda uznává fakt,že když sníh křupe,že je alespoň - 10 :D



Celý večer se popíjí,Gandalf je už vláčnější a je čas jít do stanu. Lukáš nám ještě po příjezdu dal igelitové pytle,že to prý máme na boty až je budem dávat do stanu a podobně. Takže když přijdem ke stanům a zalezem do nich,tak si dávám boty do pytle a svlíkám se. Bunda je totálně propocená ještě z toho zápasení s motorkou. Dávám si jí pod hlavu a jdu až do termoprádla a šup do vymrzlýho spacáku. První vteřiny jsou dost krutý,ale pak už je to dobrý. Tím,že spím jen na karimatce a pod stanem je sníh,tak se krásně vytvaruje podle těla. To je super věc,ale nesmíte se chtít po dvou hodinách otočit na druhej bok. Protože jak jde teplo od spacáku dolů,kde se střetává s chladem od sněhu,tak to tam tak zmrzne,že by se dala krásně odlít sádrová socha přejetého Drápalíka :D

Ráno mě vzbudí plnej močák a chlad od země. Jenže se vůbec nechce ze spacáku ven. Ale nakonec ho rozepínám. Zmrzlý kalhoty ještě jdou. Bundě musím trochu zlámat rukávy,aby se s ní dalo hýbat. No a z holin mám přeskáče. Tenhle stav je asi nejhorší na celým srazu. Vlíst do promrzlých věcí a jít se někam vypísknout. Když sem se vrátil do stanu,tak jelikož nejsem prase,tak že bych udělal ranní hygienu pomocí vlhčených ubrousků. Jenže z nich je kostka ledu a je to spíš podložka pod stojánek,než něco na hygienu :) Odseknu kus papírového ledu a zahřívám tak dlouho,doku není pružnější a pak už není až na tu kosu problém :D

Vylezu ven a vidím hrozný peklo. Gandalf si nechal všechny věci venku na mrazu a tak je všechno pokrytý ledem. Tak ho budím,zda vůbec žije. Celej stan se začne hejbat a vypadá to na líhnutí něčeho strašnýho. Ale Gandalf zápasí se zipem a já se s Lukášem fakt tlemím. Nakonec se vše povede a hlava je venku. Když se ho ptám,proč jako neřekl,že bych mu dal věci k sobě do stanu,tak na to konto Lukáš ještě doplní,proč si to nedal alespoň do toho pytle ... No a Gandalf naprosto suše odpoví. Já tu v noci seděl,svlíkal se a vůbec sem nemohl přijít na to,na co mám tady ten pytel :D To mě dostává a už nic neříkám :D

 

 



Když na sebe vše navleče,tak dojde do naší kuchyně a dává si zázvorovici. To by nebylo nic neobvyklýho,ale pronáší jedno peckový a tak pravdivý moudro: " Všechny zdravý věci jsou v mrazu na hovno a nefungujou!" Zakejve hlavou a
pošle tam další lok nemrznoucí směsi :D Voda,ovoce,zelenina,zubní pasta všechno zmrzlo,ale Rum ... ...ten fungoval :D

Ráno je ve znamení hromadného balení a odjezdu několika set účastníků. A shodou okolností se balí i naši Italští sousedi. Takže se rozhodnem,že až odejdou,tak hned zaberem jejich místo. Jednak mají dost prostoru a navíc je
celé místo vystlaný slámou. Když vše zmrzne,tak se balí daleko hůř a vše zabírá víc místa. Takže stan nebalí a jen ho rozloží a dávájí do pytle na odpadky. Dost věcí končí v odpadcích,ale o tom později ... Takže když odchází,popadnem stany a táhneme je na jejich místo.


Jdeme dolů do arény pro vodu na čaj. Tady si Gandalf začne čistit zuby a hned se stává středem pozornosti a fotí si ho tmavá Italka. Tak se s ní objímá a dělají selfíčka :D Ono s tou vodou je to taky sranda. Mají tam 3 kohoutky. Ty jsou zavřený,ale v potrubí před kohoutkem je navrtaná dírka a tudy tryská neustále voda,aby nezamrzla. No a třeba ti Italové tam stojí asi 5 minut než jim to namlží vodu do ešusu. Tak jdu vedle nich a otočím kohoutem a natočím si 2l vody během pár vteřin. To na mě ten Ital s nataženou rukou a poloprázdným ešusem nevěřícně kouká a já se jen směju. Zase jsou Češi dál,než zbytek Evropy :D

Uvaříme čaj do termosek,jíme a užíváme si našeho nového bydlení. Začneme ještě sušit mokré karimatky a spacáky,jelikož sme v noci spali přímo na sněhu. Ten den moc neutíká,ale pořád se něco děje. Chodíme a koukáme,co kde lítá. Lukáš se naučí pít svařák a když dostane hlad,tak u stanu uvaříme konzervu. Jenže si koupil konzervu bez otevírání a nikdo nemá potřebné nářadí. Takže to zkouší lžící,ale to moc nejde. Takže mě napadne jít k našim Italským předchůdcům do odpadků,zda nevyhodili něco užitečnýho. Hrabu se v pytlích a nestačím se divit. Krom nového balení čajů,kafe,cukru,pevného podpalovače a termofolií tahám ještě 4ks úplně nových plynových kartuší. Takže si domů vezu věci za cca 1200 kč :D otvírák ale nikde. Tak to beru tyčkou od stanu a nakonec konzervu znásilňuju a Lukyn se může nadlábnout.


Večer sme dole v aréně u známých. Ti se taky přesunuli na lepší místo. Kolem 9 večer se jdem znova najíst a Gandalfa necháváme s nima s tím,že se za chvilku vrátíme. Asi za 20 minut jdeme zpět a Gandalf tam je,ale úplně na šlupky. Vůbec nevím,jak to stihnul :D Stojí tam,podivné se kolíbá a hledá ztracené rukavice :D Po půlhodině se rukavice najdou a my si ho odvádíme do stanu. Pořád nechápu,jak se mohl takhle vykropit. V tom kolem nás jede tříčlenná německá posádka na sajdě. Jednak nás málem přejedou,ale v zápětí po pokusu o prudkou otočku se sajda převrací. Jeden ze sajdy odletěl a další dva to zavalilo. Tak jim pomáháme a ptám se,zda je vše ok. Že prý je a tak nasednou a zase dělají píčoviny. Když to zahodí znova,tak už na ně kašlem ať si poradí samy. Kolo mají prázdný a navíc jim to nechce vůbec jet.Ale komu není rady ...

Sme u stanu a jdem pomalu spát. Ještě čekám,než se Gandalf zalarví do svýho žďáráku (já tomu říkal drážďák :D ) a ještě ho přikryju termofolií. Taky se domluvíme,že ráno je budíček v 7. Všichni si dáme budíka a jde se spát. Jenže Gandalfofi ten budík zvoní už v 5 a každých 10 minut se zvonění opakuje,protože telefon je venku a on se nedokáže dostat ven :D

 

 



Ráno v 7 lezu ven. Ani nesnídáme a začne se balit. Mám jako první sbalenej stan a nesu ho na moto. V tom začnu hledat návleky na boty a holeně. Když je nemůžu najít,tak mě napadne,že sem je měl vlastně ve stanu ... Takže stan zase rozbalit a hle. Jsou opravdu tam. Takže opět balím a to kluci už mají taky dobaleno. Tak ještě chci navrknout motorku aby se ohřála. Jenže ani ťuk. Vlastně snaha je,ale to je vše. Já vím,že bude problém. Zkoušíme to přes kabely,které sem prozíravě bral,ale nic. To už je divný. Tak začnu rozebírat motorku. Myslím,že je zatuhlej startér a navíc motor v kompresi. Tak svíčky musí ven,ale s tím i kryty postraních válců. Nic. To je opravdu divný.
Kryt startéru dolů. Jenže vše se zdá být ok. Kluci mají trochu nerva,ale já sem v klidu a vnitřně vím,že to dobře dopadne. Sice se válet ve sněhu pod motorkou není nic moc ale mám pořád dobrou náladu. Nakonec to zase ustrojím a že motorku vytlačíme z areálu ven a roztlačíme ji ...


Takže do kopce a zase z kopce po ledu s naloženou nepojízdnou težkou mrchou to není žádná sranda. Nakonec ale totálně vysílení ji dostáváme ke vjezdu. Tam jí necháme a já jdu Lukášovi s motorkou vyjet,protože se na to necejtí. To se daří a i když je to kolikrát mazec,tak s tím nepraštím a parkuju vedle GS. Poslední jede Gandalf. Opět seberem sílu a jdem to zkusit roztlačit. Nejdřív na trojku,pak čtyřku a dokonce i pětku. pomáhám startérem,ale nic. Jen bloklý kolo a jedno škytnutí. Sme bez energie. Dokonce táta je nachystanej nažhavit dodávku a přijet. V tom mě napadne zastartovat a motorka otočí motorem. Takže znova přijdou na řadu kabely. Tentokrát se daří a báwo chytá. Já se směju a vím,že ten bobek co mě už 3 hodiny tlačí hodím za chvilku na Strážným,kam dojedu sám po ose :D

Cesta utíká dobře a sme tam. Dáváme teplý jídlo,kafe a já se odlehčuju. To pořadí je trochu přeházený. Nejdřív bobek a pak jídlo :D. Volám domů,že vše ok a že večer sme doma. Na další zastávce na benzince se ptám Gandalfa,zda si tam už dolil olej,kterej chctěl dolít už cestou tam ... Tak odpoví,že ne a že to udělá doma. Jenže ho přesvědčím,aby neblbnul a aby si to zbytečně nezadřel. Takže dolíváme půl litru a není to ani na spodní rysku. Najednou koukám,jak drží flašku ruma posílá do sebe loka. "Co to kurva děláš?" No starám se o motorku a doplňuju olej a svoje tělo bych měl zanedbat?" :D. Tohle mě odzbrojí a jdem dovnitř na čaj :D

 



Cesta do Prahy v pohodě. Protáhnu kluky Prahou kolem Národního,kolem Brány až na poslední benzinku před Čerňák. Tady dáváme jídlo a já klečím před automatem,protože si zmáčknu XL kafe,ale hrníček vezmu jen malej :D Takže upíjím přebytky :D To už se pomalu loučíme s Gandalfem,který se zanedlouho odpojuje a jede na Bolku. S Lukášem frčíme po dálnici do HK a pak do Třebe. Tady se spolu loučíme a každej jede do tepla rodinného krbu a hlavně vany :D



Opět to byl luxusní víkend a těším se na další ročník. Ještě doplním,že zde bylo 3117 motorkářů , 1976 čumilů a nejvzdálenější borec Alexander Ignatov z Moskvy to měl 3858 km. Smekám a zase za rok ;)

 

 

Zpět na Archív

Text a Foto: Durex 

Rozlišení 1280x1024

Tyto stránky stvořil Durex.
S problémy nebo dotazy se obraťte na
bubak.nunu@tiscali.cz.

 Domů | Elefantentreffen 61 | Enduroskola 2017 | BMW Motorrad Days | Alboška 2017