Vítejte na stránkách

   M O T O D U C K S

Domů

 

Elefantentreffen 2018

Tak jako každý rok se nese leden ve znamení elefantů. Tedy spíš těšení se na ně. Letos tomu nebylo jinak. Necelé 3 týdny před srazem se objednává zadní tlumič na tátovo GS s tím,že to musí stihnout …Plán to byl hezkej,ale jen týden trvala komunikace s německým zastoupením. Nakonec se ale podařilo vydolovat číslo účtu,poslat peníze a doufat,že do 2 týdnu stačí přijít.

Dalším adrenalinovým zážitkem byla montáž vyhřívaných heftů na Lukynovo KLV. Jednak si na to vzpomněl 2 dny před odjezdem a pak taky nešly úplně lehce namontovat na plynovou rukojeť. Aby se vešly,tak i po jejich zkrácení se muselo 10 mm z kónické rukojeti plynu vysoustružit. Nicméně se dílo zdařilo a Lukáš si přebírá moto a může balit. Navíc 2 dny před odjezdem přišel ten tlumič a tak se ještě mění podvozek na GS. Ještě si volám s Gandalfem a domlouváme časy odjezdu a setkání po cestě. Rovněž se dozvídám,že když doleje olej,tak z toho má dýmovnici. Když natočí plnou nádrž,tak mu teče a jelikož je nádrž neskutečně rezatá,tak když se nádrž postupně vyprázdňuje,tak od určité výšky už mu moto nejede,protože je ucpané sítko. Takže sem zvědavej,jak bude udržovat ideálně půl nádrže … Vidím to na tankování za letu :D

Ve čtvrtek balím konečně i já a v 9 večer to mám vše na moto.

V pátek ráno v 6:40 přijíždí Lukáš. Než se vypakujem,tak se start posouvá asi o 20 minut oproti plánu,ale není to žádná komplikace. Než odjedem,tak táta málem udělá domino z motorek,protože mu nebrzdila zadní brzda a tak nějak to nečekal. (Jak se měnil ten tlumič,tak si jí zapomněl našlapat). No a celej rok vymejšlel,jak vyřešit zamlžování helmy. Vzal husí krk,zahnul ho jak saxofon a vrazil si to pod helmu. Jednak to byla neskutečná prdel,protože to vypadalo jak Krakonošova fajfka,ale hlavně to vůbec nefungovalo a plexi se mlžilo stále :D

Konečně vyrážíme a ukrajujeme první metry cesty. Na displeji na mě neustále mrká sněhová vločka a teplota se drží okolo 1 stupně. Než se dostaneme přes Hradec na dálnici,tak je další půl hodiny pryč. Teď už nemůžeme ztrácet nikde čas,protože v 9 hodin máme sraz v Praze na MOLce. Dálnice prázdná a držíme tempo kolem 110 km/h. Je to hrozně dlouhý a nudný. Když si všimnu cedule se sjezdem na Poděbrady „Ježiš,to sme teprve v půlce?“ pronesu si do helmy a znuděně pokračuju dál. Ten zbytek ale uteče rychle a je tu Praha. Samou radostí z toho,že budu za chvilku stavět netrefím odbočku a sme před Ikeou. Takže otočka a nabrat správnej kurs. Je přesně 9 hodin a sme na místě. Gandalf tu ještě není a tak dáváme lehkou sváču. Tankuju do plna a zanedlouho přiletí vínová střela.


Přivítáme se a já se zase tlemím,protože to má zase rezatější,než loni,což popírá a naopak si pochvaluje,že má krásně lesklý kotouče :D . Najednou se u nás zjeví holohlavej kamioňák v triku a kraťasech,co se vrací ze Španělska a kecá tam s náma asi půl hodiny. Chcem se vyfotit a nemá problém. Ten má jen Gandalf a se slovy,že než se fotit s plešounem,tak jde radši pokecat s ženskejma na pumpu.



Fotečka pouhá pro rodinu a můžeme jet. Cesta je klasika. Trefím správnej pruh na Barandováku a pak už je to skoro pořád rovně. Cestou přestřelíme sjezd na Strakonice,ale hned to napravujem a tak si ani nezajedem. Potkáváme 2 skupinky elefanťáků a různě se míjíme u benzínek. Když projíždíme Vimperkem,tak před čísílko teploty skočí i mínus a kolem začíná být sníh. Na Strážným dáváme oběd a kafčo a zbývá nám 50 km. Jede se dobře. Silnice suchý,sluníčko a ani nevadí,že mrzne. Sněhu přibývá a já se těším,že to nebude na blátě. Jenže kolem Grafenau začíná zlom a sníh mizí až zmizí skoro úplně. To už jedeme příjezdovou cestou k bráně. A u brány je peklo. Bahna po kotníky. Parkujeme ještě čistý motorky a jdem koupit nálepku za 25E

 


Nemůžeme se dohodnout,jak to udělame. Zda necháme moto za vjezdem a půjdem najít místo a nebo ho budem hledat z moto. Nakonec volím druhou variantu a chci zajet na místo,kde sme stanovali loni. To byla chyba … Zpočátku to jde. Proplejtáme se zabahněným štrúdlem z lidí a motorek. Jedu do kopce a pořád to jde. Jenže cesta se na louce stočí a kačena stojí v blátě na břichu. Bahna půl metru. Stojí i Gandalf s drapákama. A to nemluvím o tátovi na GS a Lukášovi. Táta bojuje do posledních chvil,ale tohle prostě nejde. V mazlavé hmotě zmizí moje noha a nemůžu jí ani vytáhnout. Je to jako lepidlo. Takže vyprošťujeme nejdřív Gandalfa. Kačena stojí i bez stojánku. :D

 

Pak mi Gandalf pomůže tím marastem projet. Asi 20 minut zdoláváme úsek 20 metrů. Neustále na nás koukají ostatní účastnící a netrpělivě čekají,kdy s tím praštím,aby mohli začít tleskat a hulákat. :D Zklamu je,i když k pádu bylo jednou sakra blízko. Odstavuju motorku a jdem vyprostit tátu a nakonec i Lukáše. Procházíme srazem a hledáme vhodný místo. Nakonec ho nacházíme a dokonce je tam zmrzlá zem se sněhem,takže nebudeme mít špinavý věci. Dalších 40 minut trvá,než dostaneme všechny motorky na louku. Na ledě v kopci se blbě jezdí …

  

Začneme stavět stany a pomalu chytáme dech. Sme zpocený,ale šťastný. Když bydlíme,tak dáme čaj,jídlo a pak projít a pokoukat po srazu. Večer dokonce kupujeme dřevo a vaříme na ohni. Táta usnul v křesílku a tak ho přesvědčím,že je nejvyšší čas jít si lehnout do stanu. Svlíknout se do zimy není nic příjemnýho,ale ráno,je to daleko horší …


Sobotní ráno si trochu poležím. Ačkoliv se vůbec dobře nespalo,protože sem neustále sjížděl ve stanu a na zmrzlý zemi bylo spousta hrbů,tak se mi nechtělo z tepla spacáku. Ale plnej močák ve stanu nevyřeším a tak se vykuklím. Je to vždycky šok. Natáhnout na sebe ledový věci a pak vklouznout do vymrzlých bot,které jsou tvrdý a příjemný jako by byly ze žuly. Kluci už fungujou. Lukáš si v noci ještě rozsedl křesílko a to ho měl sotva 2 dny … Rozděláme oheň a konečně mi rozmrznou boty a je trochu teplo. Snídaně a už koukáme,jak naproti odjíždí němci a po nich tam zůstává rovnej plac plnej slámy. Takže se s nima dohodnem a už přenášíme naše stany na jejich místa. Ještě nám tam nechali polívku v plechovce a francouzský máslo,ale bylo teda pěkně hnusný. Teda říkal to Lukáš a tak ho jedl jen Gandalf. :D

 

Kouknem do arény a vůbec celkově po všech stráních. V aréně se už nedá jezdit a celkově tento ročník hodnotím jako jeden z nejklidnějších co sem zažil. Účast taky nebyla nejsilnější. Tipuju o dobrých 1000 až 1500 lidí míň,než loni. Alespoň že občas někde vyletí zakázaný ohňostroj. To je nadšení,jak kdyby to byl předškolní tábor. Ono to vlastně i tak vypadá. Každej je od bláta a největší radostí je prolítnout s motorkou tím humusem,aby to postříkalo co nejvíc lidí. :D Další už né tak zábavnou činností je hledaní záchodu. To zjistí Lukáš,který akutně potřebuje. Když vypráví,že na záchodech to vypadá vlastně tak,že z prkýnka se nahoru tyčí krtinec,tak vím,že já si to dovezu zase na Strážný. :D



Večer si všimnem,že kousek od nás je opuštěnej stan a u něho je dobrých 20 plechovek s pivem. Takže Gandalf chodí na nákupy a do večera je všechny ztrestáme. Ještě nás navštíví němec mluvící anglicky se slovy,že se mu líbí český kluci a že má rád naše pivo. Bukvice jak vyšitá a to netuší,že vlastně my pijeme jeho pivo. Vlastně to netušíme ani my a tak to ani nemaskujeme. Je ale úplně na šrot a tak je to jedno. Gandalf odpadne asi kolem 11 večer. Ve třech pokračujeme do 1 do rána. Já ještě zapyromaním a zapálím balík slámy uprostřed kopce. Když sme spálili dřevo,plechovky i všechen plast,tak už je na čase jít do spacáku. Začne trochu sněžit a já usínám s pocitem,že v 7:30 je budíček,kterej sem vlastně sám nastavil.



Ráno je krušný. Teplota je na -6 stupních a sbalit stan a vůbec všechno je tak nějak složitější. Celou dobu měl táta strach,aby mu chytla motorka a proto jí nastartuje úplně bez problému. Aby taky né,když je tam nová baterka. Jako druhej vrkne KLV Lukáš,jako by bylo léto. Když otočím klíčkem svojí kačeny,tak už se mi ty kontrolky nelíbí. Po zastartování bylo jasno. Já prostě nemůžu mít klidnej odjezd. :D Aby mi to nebylo líto,tak Gandalfovi to nechytá. Trápí to minutu a pořád nic. Alespoň mu to točí … I když moje KTM zrovna není READY TO RACE,tak kluci v Mattighofenu mysleli a tak vyvedli plusový šroub od baterky na přístupné místo. Táta musí shodit kufr,sundat sedačku a vyndat kabely. Když je to propojený,tak nastartuju na poprvé bez zaváhání. Kabelama pomůže ještě Gandalfovi a tomu to po dalších 30 vteřinách začne prskat a tak to za studena pošle do plnejch,aby se udržela :D



Když to zase vše nabalíme a chystáme se k odjezdu,tak je tu další problém. To bahno,který se nalepilo na kola zmrzlo a Gandalfovi se zasekne o vidlice a netočí se mu kolo. Takže nožem se musí ty zmrzlé nánosy odřezat,aby se alespoň točilo kolo. Když se podaří,tak Gandalfovu Yamahu dostaneme ze stráně na cestu. Pak je na řadě Lukyn,který s motorkou bojuje stejně jako další 4 lidi po jeho boku a nakonec bez ztráty kytičky se dostane KLV rovněž na cestu. Další pán na holení sem já. Bahno sice na moto je,ale kolo proleze. A tak dávám za jedna,řídítka do rejdu a pouštím spojku a … a ležím,nebo spíš jen odkládám kačenu na padák a kufr. Oni totiž přimrzly desky ke kotouči a tak se mi taky netočilo kolo. Když se podaří rozhýbat,tak po boji a s vypětím skoro všech sil je i kačena u ostatních motorek. Teď už jen vyprostit tátovo GS. To se taky daří a tak můžeme vyrazit. Než se propleteme k bráně,tak uteče dalších 20 minut. Už mám dost velký tláčky,ale dovezu to na Strážný na keramiku. :D

Prvních 20 kilometrů se jede dost blbě. Motorky se houpou díky bahně na kolech jak na kolotoči. V 10 dopolko sme ale na Strážným a já můžu konečně vypustit tlak. Zkoušeli ste to někdy ale s kolenama u sebe? No moc to nejde a to proto,že mě holiny a kalhoty prostě nedovolili sedět jinak. :D Když sem se vrátil úplně jinej ke klukům,tak koukám,že mají vše už dojedeno,ale to mě neva a tak dávám segeďák se 7 knedlama :D



Silnice jsou místama zmrzlý se zbytky sněhu a tak jedeme opatrně. Pak vysvitne slunko a po suchých silnicích letíme jako v létě. Akorát v jednom místě v lese narazím na zmrzlou plotnu a kluky varuju a modlím se,aby to všichni ustáli. Největší vrásky to způsobilo autařům,kteří to vůbec nečekali a od této chvíle už se nás nesnažili za každou cenu předjet, i když celou dobu jedem kolem kila.



Tankuju do plna na Robinu kousek od Strakonic. Gandalf kontroluje olej a překvapivě mu zase chybí. A jelikož na pumpě stál motoolej 450 kč,tak mu radím a kupuje Mogul M7ADS III 15w40 do autobusů za 102 … :D



Teplota kolem 4 stupínků a směr Praha. Držíme cestovních 100 km/h (víc nemůžeme,protože Gandalfovi smeká už 2 roky spojka :D ) Cesta utíká a za chvilku nás vítá matka všech měst. Tak rychle odbočujeme na první mušlí benzinu. Tady dáme kafčo a loučíme se. Gandalf jede na Bolku a startuje o trochu dřív. My pokračujem na dálnici a pak konstantních 130 na Hradec. Cesta uteče rychle a to už nás vítá HK. U KFC zajíždím s tátou k myčce a Lukáš pokračuje sám dom. Na myčce,kde každej leští auto provádíme totální odbahnění za přihlížení početného obecenstva. Umyjeme motorky i sebe a pak se přiblížíme k domovu. Ještě na Arze tankuju opět do plna a pak už jen Třebky. Odbalit motorku,dát sušit stany a spacáky a pak teplá vana.



Byl to opět nezapomenutelný víkend plný zážitků,pohody a hlavně prvních letošních 700 km. Tak zase za rok ;)

 

 

Zpět na Archív

Text: Durex a Foto: všichni 

Rozlišení 1280x1024

Tyto stránky stvořil Durex.
S problémy nebo dotazy se obraťte na
bubak.nunu@tiscali.cz.

 Domů